Je uložena v obličejové části lebky v očnici. V hrotu očnice vystupuje z oka zrakový nerv a vstupuje tepna přivádějící krev pro celé oko, vstupují také nervy pro svaly v oku. Tyto útvary jsou uložené v tukové tkáni.
Bělima (sclera)
Je tuhá, bílí vazivová blána (u dětí namodralá, ve stáří zažloutlá od kapének tuku). Tloušťka se pohybuje kolem 0,3 – 2 mm a zaujímá 4/5 povrchu o. koule. Do bělimy se upínají okohybné svaly, vzadu ji prostupuje zrakový nerv a v předu přechází v rohovku.
Rohovka (cornea)
Není prostoupena cévami a je inervována. Je vyklenutější než bělima (podoba hodinového sklíčka). Při dotyku rohovky se vybavuje nepodmíněný reflex sevření víček. Onemocnění astigmatismus – špatné zakřivení rohovky, dvojité vidění.
Čočka (lens)
Zavěšena na řasnatém tělísku, 4 mm silná, průhledná dvojvypuklá (bikonvexní) spojka s více zakřivenou zadní plochou. Její funkcí je lámat paprsky, aby se sbíhaly na sítnici = přesné vidění.
Živnatka (uvea)
Obsahuje velké množství cév a pigmentových buněk – hnědočervená, v zadní části je tvořena cévnatkou (choroidea). V předu přechází v řasnaté tělísko.
Tyčinky
Asi 130 mil. Rozlišují odstíny šedi, vůbec nejsou ve žluté skvrně a jsou citlivější na světlo, umožňují vidění za šera. Jejich činnost umožňuje oční purpur – rhodopsin (vit A a bílkovina opsin).
Oční koule má přibližně kulovitý tvar (nejdelší je předozadní směr – oční osa) a její stěna je rozdělena do tří vrstev: povrchová (bělima, rohovka), střední cévnatá (cévnatka, řasnaté tělísko, duhovka) a vnitřní (světločivná sítnice).
Duhovka (iris)
Má tvar kruhového terčíku z hl. svalstva uprostřed s kruhovým otvorem – zornice, zřítelnice (pupila). Paprsčitě nebo kruhovitě uspořádaná svalovina rozšiřuje nebo zužuje zornici. V duhovce jsou pigmentové buňky jejichž množství a hloubka uložení určují její barvu (modré mají pigmentu nejméně, hnědé a černé nejvíce). Tato pigmentová vrstva zabraňuje, aby paprsky vnikaly do oka jinudy než zornicí.
Řasnaté tělísko (corpus ciliare)
Paprsčitě uspořádaný val z hladké svaloviny. Na povrchu má četné výběžky, na něž je tenkými vlákny zavěšena čočka (stahy svalstva mění zakřivení svalstva- akomodace čočky). Z krve protékající vlásečnicemi řas. těl. se tvoří komorový mok.
Slepá skvrna
Místo kde vystupuje z oční koule zrakový nerv, je bez tyčinek a čípků.
Sklivec (corpus vitreum)
Vyplňuje většinu vnitřního prostoru oční koule, je to rosolovitá průhledná hmota
Sítnice (retina)
Je jemná několika vrstevná blána silná asi 0,2 – 0,4 mm. Smyslovými buňkami sítnice jsou tyčinky a čípky.
Čípky
Asi 7 mil. Umožňují barevné vidění (modrá, zelená a červená = kombinace), největší nakupení čípků je asi 4 mm od slepé skvrny na mírně vkleslém místě sítnice, tzv. žlutá skvrna (místo nejostřejšího vidění).